Přeloženo z angličtiny

Původně: London : Weidebfeld&Nicolson, 1995

Dodatky

Poznámky

Bibliografie

Rejstřík

Dvanáct let po nalezení Titanicu a osmdesát pět roků po jeho potopení se zdá, že nejznámější námořní katastrofa je ještě záhadnější. Přestože bylo z vraku velkého liniového parníku společnosti White Star, ležícího dvě a půl míle pod hladinou Severního Atlantiku, vyzdviženo tři tisíce šest set předmětů, žádná ze zásadních sporných otázek nebyla vyřešena.

Proč kapitán Smith zvýšil rychlost za neobvykle zrádného počasí když se blížil k velice nebezpečnému ledovému poli, před nímž byl mnohokrát varován? Při následné katastrofě zahynulo více než patnáct set lidí a sotva sedm set jich bylo zachráněno. Tato kniha odhaduje jako nikdy předtím úplný rozsah a množství nehod, ke kterým došlo za Smithova velení a snaží se novým pohledem hledat motivy pro jeho jednání – i vlivy, které na něho působily.

Co bylo příčinou otvoru poblíž přídě? Smutně proslulý ledovec prorazil pláty boku lodi v délce tří set stop, ale tento otvor vypadá spíše tak, jako by byl způsoben výbuchem.

Proč skutečná poloha vraku – určená naprosto přesně pomocí nejmodernějších navigačních prostředků – neodpovídá poloze, kterou Titanic udával ve svých SOS voláních?

Autoři dospěli k závěru, že na první pohled bezohledně americké vyšetřování krylo úlohu skutečného vlastníka lodi, arcikapitalistu J. P. Morgana; že na první pohled objektivní britské vyšetřování, které ovládal generální prokurátor, mající přístup k důvěrným informacím, lakoval na růžovou bohorovnou vládu; a že White Star kryla svou vlastní ohromnou nedbalost tím, že podplatila klíčové svědky.

A co sám vrak? Zde je záhada ještě větší. Když doktor Robert Ballard, který v roce 1985 jako první Titanic objevil, o rok později nalezl ve vraku přepážku, která nebyla zakreslena v žádném výkresu. Velice pečlivá pátrání nenašly do této chvíle ani stopu po plátu se jménem lodi na zádi s vypouklými písmeny vysokými osmnáct palců. Autoři se dostali tak daleko, že zkoumali neuvěřitelnou myšlenku, že Titanic byl zaměněn za svou sesterskou loď, vážně poškozený Olympic. Účelem této intriky mělo být nahrazení ohromných ztrát, které vinou této lodi vznikly. Důsledky jsou provokující.