František Ferdinand d'Este bývá nazýván prvním mrtvým Velké války. Vskutku, 28. červen 1914, kdy jej v Sarajevu zasáhl vražedný výstřel, se nesmazatelně zapsal do dějin lidstva. Základním rysem životního příběhu následníka trůnu, a ten především tvoří náplň knihy, je však jeho nenaplněnost, nezavršenost. Po desetiletí čekal na okamžik, až se stane vladařem habsburské říše. Připravoval dalekosáhlé reformy, které jako císař a král v budoucnu provede. Podstatná část Galandauerova díla sleduje, jak chtěl František Ferdinand uspořádat vztahy mezi národy habsburské říše, a obzvláštní pozornost je věnována jeho vztahu k Čechům a Čechám. Vždyť byl vlastně i českým korunním princem, jeho nejoblíbenější sídlo Konopiště se nacházelo v Čechách a jeho milovaná Žofie, kterou zastihla společně s ním vrahova kulka, pocházela ze starého českého šlechtického rodu. Autor se vedle rozsáhlé odborné literatury opírá především o výzkum v českých i zahraničních archivech, dále o různé paměti, denní tisk a publicistiku.